Výroba, opravy a repase nákladních vagónů. Strojírenská výroba se zaměřením na železnici. Obchodní činnost v oblasti strojírenské výroby.

 
Koralkykomponenty.cz - internetový obchod s korálky - materiál pro výrobu originálních šperků. Korálky, náušnicové háčky, řetízky, zapínání, ketlovací jehly a nýty, rokajl a další.
 

Mapa Dašitz z 19. století  -  19. 11. 2014

Na stránce http://mapy.cz/19stoleti?x=15.9129813&y=50.0311015&z=13&m3d=1 si můžete zobrazit, jak vypadaly nejen Dašitze a okolí v 19. století.

Za povšimnutí stojí zejména cesta od Komarowa vedoucí okolo hřbitova, klikatost Loučné, či dvou cest od Teichdorf (dnes Velkolánské) do Lán, či velké vodní plochy cca v místě dnešního hřiště.

Doporučuji také porovnat velikost Pardubitz a Chrudimě :-).

 


8 komentářů k “Mapa Dašitz z 19. století”

  1. Přemysl Socha napsal:

    Tak to se koukni ještě na první a druhé vojenské mapování. Tohle je až třetí. Na tom už třeba není vidět třetí rameno loučné vedle hostince Na ostrově, vodní příkop kolem velkého náměstí, atp. A co se cesty na Lány týče, tak ta levá je patrná jinou barvou trávy ještě i na leteckém snímku dnešní doby a v terénu také, protože vedla po hrázi Velkého Lánského rybníku.

    • Jan Horský napsal:

      Přemku, dovolím si tě mírně poopravit. Právě toto je mapa II. vojenského (Františkova) mapování, viz vlevo dole: 2nd Military Survey, Austrian State Archive. To bylo v Čechách prováděno v letech 1836 až 1852. III. vojenské mapování je však jen o pár desítek let mladší: 1877 – 1880. Takže rozdílů není mnoho, ale přesto jsou: na III. je už třeba vidět dašický cukrovar (dnešní prostory Mrazíren, resp. MD logistiky), kdežto zde je ještě pole. Ani na trojce však ještě není zachycena regulace Loučné, takže i tam je stále ještě i přes Dašice klikatá a rozvětvená.
      Na mapy všech tří vojenských mapování, i na další velmi zajímavé, včetně neméně zajímavého povídání k nim, se lze podívat na oldmaps.geolab.cz

      • Přemysl Socha napsal:

        Jak v tom člověk furt leží, tak to pak už nějak splyne v jedno. Teď mne zaujala spíš mapa Dašic v povodňovém plánu a plán jako takový. Ten je ukázkovým universálním výtiskem pro jakoukoliv obec, kdyby se tam občas neobjevilo slovíčko Dačice. Pravda, taky ho na stavbě používám, ale minimálně v kapitole opatření a sledování dávám reálné činnosti. Tady se o to nikdo nesnažil. Ale zpět k mapě. Na pole mezi Kostěnkou a Barevnou se voda vylila již několikrát za můj krátký život a to 100letá nebyla ještě ani jednou. Kostěnku někdo zakřížkoval u předimenzovaného propustku před mrazírnami, ale klíčový špunt o 100m níž vedle konce silnice na výše uvedené pole už neřeší. Naopak uzavírá zcela bezpečně založený a vysoko vedený most na Komárov a paradoxně nejhorší mosty v D. nechává otevřené, ač jejich dostupnost a bezpečnost (zejména betonových) je na hranici použití i za menších vod, než Q100. Uzávěry kanalizací, lokální bariéry a podobné tu nikdo neřeší. Neměl by někdo uvedené přeci jen opravit k použitelnosti a územní plán podle toho taky?

  2. Patrik napsal:

    Přemysle, mluvite buď moc odborně, nebo máte moc velký přehled o místní situaci, který my nemáme. Nemohl byste se prosím více rozvést do podrobností i pro nás neznalé Barevny a Kostěnky a dalších místopisných pojmů?

    • Přemysl Socha napsal:

      Omlouvám se, ale žiju tu od narození a tak mě to nějak nenapadlo blíže uvést. Pravda je, že vlastně oba uvedené toky by se správně měly jmenovat jinak. Kostěnka je správně Kostěnický potok. Pramení někde za Kostěnicemi a prochází jimi od jihu na sever. Za Kostěnicemi býval rybník (vlevo při vjezdu do podjezdu trati) a z něj pokračoval do rybníka Moravanského, jehož odpadem teče dodnes potok podél vlečky Mrazíren až do Dašic. Pok kolem vjezdu do MDL pod silnicí na Pardubice, do ulice Pod lipami, kde na jejím dnešním konci mění směr, a zde je onen špunt z neustálého zasypávání koryta. Barevna je odlehčovací odpadní koryto z rybníku Moravanského a zřejmě napoštění rabníku Hájský, který byl u stavebnin pana Hladíka. Odpad byl sveden podél jídelny školy do parku, kde kdysi procházel kanál zásobující vodou centrum Dašic a u nákupního střediska podcházel pod hlavní silnicí do proluky za trafikou vedle zmrzliny. Pak obtáčel centrum za zahradami (Na valech) a pokračoval do rybníku Velkého Lánského, který zde končil. Barevna tedy říkám tomu suchému příkopu za zahradami západní strany náměstí, který je dnes z větší části již zcela zasypán. To pole je tedy na cestě z ulice Pod Lipami do ulice Jungmannova směrem k Vosáhlově vile. Na dnešní mapě se ale Barevna říká nové svodnici původního koryta, kdy tato podchází jak silnici na Komárov, tak náhon, aby pak vyústila do Loučné pod splavem Dašickým. Zde mimochodem je další z povodňových rizik Dašic, ale to je zase už jiná kapitola a tohle není kniha. 🙂

  3. Petr Čada napsal:

    Zdravím do Dašic ;o)

    Zajímám se mimo jiné o etymologii pomístních názvů a teď jsem se zastavil u Dašic…

    Názvy měst, vesnic, řek,kopců atd. byly důležité především pro putujícího, obchodníka, vojáka. Místní ani nemají potuchy proč se to zrovna u nich jmenuje tak, jak jmenuje a ani to moc neřeší, když nemají v plánu vyrazit dál než za humna, tak je to skutečně vzrušovat nemusí.

    Dašice = Dasast = get exhausted = vyčerpaný, ve významu vysušený… to byla na přelomu 13.-14. století hodně důležitá informace, protože pro přesun vojska i obchodní cestu byla důležitá tzv. suchá trasa a vysušením toho bylo v mokřadech na Pardubicku dosaženo jenom výjimečně.

    Proto léta letoucí mělo navrch Chrudimsko, jak tomu bylo až do příchodu Pernštejnů, znalců rybníkářství a z toho následně vyplynuly úpravy, do té doby nevyužitelné, silně promáčené krajiny …

    (hlavně) Zdraví Petr Čada ;o)

    • Přemysl Socha napsal:

      To je zajímavý názor. Můžu se zeptat na pramen této informace? Všude se píše o vzniku názvu zcela jiném, ale toto by dávalo smysluplnější variantu, ač za vysušené bylo považováno vždy hlavně Holicko, což se zase dozvídáme z dějin mlynářství v této oblasti. email: premysl.socha@vodnikola.cz Děkuji.

    • Přemysl Socha napsal:

      Jo a ještě jedna otázka na místopisný název, když už jsme u toho. Nedaleko Dašic (severně) je vrch Hořánek, na kopcích, kterým se říká Hořánka. Údajně to je odvozené ze slova Horánka, tedy jako malé hory. Jest tak? Děkuji, pokud víte a děkuji předem i za jakýkoliv jiný podobný rozklad místopisného názvu.

 

Vložit příspěvek

*