Výroba, opravy a repase nákladních vagónů. Strojírenská výroba se zaměřením na železnici. Obchodní činnost v oblasti strojírenské výroby.

 
Koralkykomponenty.cz - internetový obchod s korálky - materiál pro výrobu originálních šperků. Korálky, náušnicové háčky, řetízky, zapínání, ketlovací jehly a nýty, rokajl a další.
 

Před ohněm utečeš, před vodou nikoliv!  -  7. 6. 2013

Všichni jsme stále ještě plní dojmů z letošních záplav, které se bohudík opět vyhnuly našemu kraji.

V souvislosti s ničivou silou tohoto živlu, chtěl bych vzpomenout na záplavy, které byly před více jak sto lety v okolí Dašic poměrně běžným jevem.

V 19. století byla největší povodeň na Dašicku v roce 1833 (trvala 6 dnů), dále ničivý živel řádil v letech 1845, 1862, 1879, 1888 a 1891. V převládajícím nížinném terénu, zůstávala voda na polích dlouho stát. Bylo tomu zejména u Platěnic v „Loučném“, u Dašic v „Hájském“, v bývalém rybníku Velkolánském, v Lánech u Dašic a Malých Kolodějích. Důvodem těchto častých záplav byla nedostatečná průtočnost koryta Loučné, mnoho jeho zákrut, nízkých břehů zarostlých křovím a stromovím. Další příčinou záplav byly zejména mosty a splavy s nedostatečnou průtočností, které způsobily zdýmání vody.

Přišly-li tzv. „velké vody“, valily se po pozemcích od Platěnic a nejdříve zaplavovaly prostor kolem dašické „olejny“, potom bažinu, kde se nyní nachází městský park, a pak se přelévaly přes zahrady k pivovaru, pod kterým bývalo jezírko.

„Předposlední povodeň se datuje k roku 1891. Dne 6. března, po vytrvalém dešti a po tání sněhu na horách, počala náhle vystupovati voda ze břehů. O 8. hodině ranní byl zatopen dašický městský park, v 9 hodin celá ulice Sadová a Olšiny. V poledne jezdili hasiči na vorech a odváželi z domků nejvíce ohrožených obyvatele do bezpečí. Nejvyšší stav vody byl o půlnoci, kdy bylo troubeno na poplach a zachraňováni byli další obyvatelé“.

V důsledku těchto častých záplav, bylo založeno tzv. Vodní družstvo, jehož stěžejním cílem bylo zajistit provedení regulace řeky Loučné a potoku Lodrantky. Členy tohoto družstva byly obce: Čeradice, Slepotice, Platěnice, Práchovice, Komárov, Dašice, Lány u Dašic, Koloděje, Kladina, Časy, Sezemice a Počáply. S hlavními pracemi na této regulaci bylo započato v roce 1892 a ukončeny byly v roce 1902. I po tom, co byla Loučná zregulována, byla v Dašicích ještě jedna velká povodeň.

Zvláště značných škod natropila velká voda ve dnech 26. – 28. prosince 1902. Způsobena byla náhlým táním velkého množství sněhu. Stavidla všech splavů byla zamrzlá a nedala se včas vytáhnouti. Hlídači u splavů v Platěnicích spali, až je voda vzbudila. Celé „Závodí“ v Platěnicích bylo zatopeno, v Dašicích park, Olejna a část „Výrova“. Všude nakupeny spousty ledových ker. Tato povodeň byla na Loučné v Dašicích poslední, od té doby se Loučná ze břehů nevylila.

Pohlédneme-li do koryta řeky Loučné po více jak sto letech od ukončení rozsáhlé regulace, je vidět, že nánosy v korytu řeky by bylo potřeba postupně odstranit, aby nemuseli znovu hasiči troubit na poplach!

Vladimír Stibor

(za použití publikace „Padesát let Vodního družstva pro úpravu řeky Loučné a potoku Lodrantky“).

 


3 komentáře k “Před ohněm utečeš, před vodou nikoliv!”

  1. Přemysl Socha napsal:

    Spíše než odstraňování nánosů by pomohlo seznámení se s terénem a jeho zatápěním, a následně provést koncepci protipovodňových opatření a oprav před sto lety vybudovaného systému. Určitě nečekejme od s.p. Povodí Labe, že bude něco vylepšovat na Loučné, když ve svém výhledovém plánu klasifikovala současnou ochranu v D. na dvacetiletou vodu a počítá se zlepšením na padesátiletou. Jen pro neznalé dodávám, že v devadesátých letech se prohnaly povodně na úrovni té padesátileté, a to s dostatečnou rezervou k vršku hrází. Dnes jsou oproti dřívějšímu stavu již vykáceny některé překážky podél kynety a na bermách pod splavem, čímž s.p. zřejmě toto zlepšení dokončil.
    Proti tomu ale položili místní likvidaci ochranných stavidel náhonu, znepřístupnění konstrukce na protipovodňové hrazení odpadu mlýna chránící staré město (ta ruina, kde se vrací náhon do řeky) a hádám, že zasunuté paty slupic jezu neviděli světlo boží již několik let, ne-li desítek let. Stavidla se totiž zvedají stále stejná a vytahovat slupice je nutné až když plavou ledy a stromy. Až poplavou, dopadne jez jako stavidla náhonu. O drážkách pod mostem hradících Barevnu dnes již asi nikdo neví, nebo je neudržuje, prosedlé hráze podél řeky nedosypává, nebo je dokonce prokopává a lidé navozili do inundací řeky víc bordelu, než kdy řeka přinesla. Územní plán počítá s rozlivem podle mapy dělané kartograficky z vrstevnic, nikoliv z reálné situace za povodní a nikomu nepřijde divné, že tam kde je po kolena vody za padesátileté povodně , se stoletá voda dle mapy nerozlije. Výstavba je povolena a nikdo netuší, že bude v obýváku jezdit kánoí.
    Patřím k těm šťastnějším a chodím za povodně kontrolovat jen stav vody ve stodole. Před sto lety bych v ní měl o metr víc vody. Díky bohu za regulaci a úsek Zámrsk až Uhersko, kde se voda vždy rozlije a katastrofickou předpověď ČHMÚ tak zhatí (pro nás samozřejmě k lepšímu).

  2. Miloš Jakubec napsal:

    Dovolím si doplnit komentář Přemysla Sochy. Hranice záplavových území jsou do územního plánu Dašic překopírováy z oficiálních povodňových map, které zpracovává povodí Labe. Kdyby při tvorbě těchto map jejich tvůrci vycházeli přesně z reliéfu terénu a vrstevnic, bylo by to skvělé. Ale ono tomu tak není. Co se týče reliéfu terénu podél řeky, tvůrci povodňových map zadávají do příslušných programů pouze síť jednotlivých, různě rozmístěných a vzdálených bodů podél řeky a profil terénu mezi nimi interpolují neboli odhadují. Pak ale i hranice záplavového území jsou v daných případech pouze odhadnuté a ne zcela přesné. To je důvod, proč v mapách vyznačené hranice záplavových území nemusí korespondovat se skutečným stavem.
    Když jsme kupovali faru, tak jsme viděli, že hranice stoleté vody je v mapě položena přesně ve středu hlavní obytné budovy. Nechali jsme geodeticky ověřit výškové položení fary a přilehlého terénu a zjistili jsme, že její podlaha je 1,3 m nad úrovní stoleté vody. Bylo tedy jasné, že povodňová mapa je v daném místě nepřesná. Požádali jsme povodí, aby mapu změnilo podle geodetických podkladů, které jsme jim dodali. Oni mapu změnili a sdělili nám, že při zpracování povodňových map nemají dost kapacity na přesné detailní zmapování terénu, proto k takovýmto nepřesnostem dochází. Také nám řekli, že nejsme zdaleka první, kdo žádá o změnu zakreslení záplavových území.
    Co tedy závěrem? Nacházíte-li se v blízkosti území ohroženého vodou, nespoléhejte nekriticky na to, co je vyznačeno v povodňových mapách. V tom s ing. Sochou naparosto souhlasím.

  3. Pavel Ďurišík napsal:

    Jen na doplnění: V rámci akce Protipovodňová opatření je zpracovávána i nová povodňová mapa Dašic. Předpokládám, že bude v dohledné době zveřejněna. Pavel Ďurišík

 

Vložit příspěvek

*