Výroba, opravy a repase nákladních vagónů. Strojírenská výroba se zaměřením na železnici. Obchodní činnost v oblasti strojírenské výroby.

 
Koralkykomponenty.cz - internetový obchod s korálky - materiál pro výrobu originálních šperků. Korálky, náušnicové háčky, řetízky, zapínání, ketlovací jehly a nýty, rokajl a další.
 

Vzpomínka na dašické „Máje“  -  15. 5. 2013

Byl pozdní večer – první máj – Večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj…

Krásná báseň Karla Hynka Máchy, vždy jistě vzbuzovala svým kouzelným pojetím emoce a uvědomění si přítomnosti jara, opakovaně provázené rozkvetlými vonícími květy, všudypřítomnou touhou lásky, objímání i nehynoucí radostí ze znovuzrození nového života a svěžesti přírody.

Na počátku druhé poloviny minulého století, užívali si místní lidé, v několika ročnících, své vlastní „Máje“. Byla to pro Dašičany vždy významná událost, která s sebou do poklidného, zdejšího dění, přinášela vzruch a folklor.

Pár dní před plánovanou slavností, rozvezli mládenci po celých Dašicích malé májky (většinou březové větve), které upevnili na vrata obydlí svobodných dívek. Každá, májkou obdarovaná dívenka, která se rozhodla, že se tohoto jarního veselí zúčastní, májovou větvičku v předvečer konání akce ozdobila barevnými pentlemi, čímž potvrdila svoji účast na samotném průvodu.

Nejpozději den předem, přivezli si zdejší mládenci z lesa vysoký, štíhlý smrček. Strom byl téměř až k samotnému vrcholku zbaven větví, pouze špička byla zachována. Jako prstýnek, co možná nejvýše, navlékli chlapci na kmen májky zelený věnec, ke kterému předtím většina z dívek připevnila svůj vlastní šátek. Po vztyčení několikametrového smrkového krasavce uprostřed náměstí, blýskaly se v odrazu slunce, na vrcholku májky, všechny navěšené pestrobarevné hedvábné šátky, coby symbol jara a blížící se významné, májové události.

Klíčovou záležitostí bylo tzv. „hlídání májky“. Střežili si ji samozřejmě místní mládenci a pochopitelně, k takovému „hlídání“ patřilo dobré pivo, či nápoje ostřejšího kalibru, ale hlavně májové veselí i radost pramenící z mládí. Hlídat se opravdu muselo, poněvadž se stávalo, že hoši z okolních obcí, špatně hlídanou májku podřízli, někdy i odvezli, ale hlavně zostudili „strážce májky“. Skácet a zcizit májku mládencům v sousední vesnici, to byl takový folklor a osobně se nepamatuji, že by si právě dašičtí mládenci svoji májku někdy neuhlídali. Případy podříznutí „cizí“ májky, ty byly tehdy známy z jiných obcí.

Většinou ve druhou, či třetí květnovou sobotu, vydal se již dopoledne průvod krojovaných mládenců, po předem stanovené trase, dašickými ulicemi. Průvodu dominovali pan král a kat – mistr ostrého meče. Tempo volného pochodu udávala dechová hudba a o pojízdné občerstvení bylo postaráno na valníku za koněspřežím. Před každým domem s ozdobenou malou májkou průvod zastavil, jeden z mládenců vešel do domu, kde dostal „ostřejší občerstvení“, ale hlavně si odvedl dívku - drůžičku, se kterou si tento pár zatančil „jeden kousek“, přímo na ulici před domem. Tanci však předcházela králova slova: “Kate stínej a ty hudbo hraj“, kdy kat přesekl a shodil na zem onu malou májku. Po tanci se nový krojovaný pár zařadil za dvojstup mládenců. Postupně párů přibývalo a samotných mládenců ubývalo. Na náměstí, v cíli průvodu, smály se a veselily jenom samé krojované páry.

Vše vrcholilo tím, že byla hlavní májka slavnostně skácena. Hedvábné šátky si rozebrali ti mládenci, kteří doufali, že se šátky získali i náklonnost té dívky, která tam ten šáteček připevnila. Mohu potvrdit, že se tomu tak opravdu někdy i stalo. Hudba hrála a všude bylo plno jarního veselí. Den byl zakončen večerní Májovou zábavou v sále Na Radnici, kdy se s oblibou zpívávalo: „Byla noc krásná májová…“! Byly to pěkné chvíle, které bohužel dnes již připomínají jen vzpomínky a staré černobílé fotografie dašické mládeže, která se v průběhu desetiletí přehoupla do kategorie seniorské. Poslední Máje byly v Dašicích na počátku 70. let min. století. Na dobových snímcích jistě poznáváte naše současné spoluobčany „po x letech“, včetně autora tohoto článku.

Vladimír Stibor

 

Zveřejněno s laskavým svolením pana Stibora

 


 

Vložit příspěvek