Výroba, opravy a repase nákladních vagónů. Strojírenská výroba se zaměřením na železnici. Obchodní činnost v oblasti strojírenské výroby.

 
Koralkykomponenty.cz - internetový obchod s korálky - materiál pro výrobu originálních šperků. Korálky, náušnicové háčky, řetízky, zapínání, ketlovací jehly a nýty, rokajl a další.
 

50 let od otevření zdejší Základní školy  -  8. 6. 2012

Na podzim již uplyne rovných padesát let od otevření zdejší základní školy!

Ano, byť je to k nevíře, na podzim to bude již padesát let, co jsme jako malí žáčci usedli no nových lavic právě dostavěné dašické devítiletky. Škola byla postavena v prostoru tehdejšího hřiště. Aby dašičtí nestrádali a mohli se nadále věnovat sportu, za pár let si vybudovali jiné hřiště, které bychom dnes lokalizovali ve východní části ulice 28. října, nedaleko tehdejší hospody „U Sirůčků“. Výstavba školy byla pro Dašice velkou událostí, ovšem realizaci tak velkého díla předcházelo mnoho problému, které před pár lety v našich Dašických ozvěnách následovně popsal pan ing. Aleš Kuchař.

„V padesátých letech minulého století byly v Československu silné populační ročníky. Tento trend se nevyhnul ani našemu městu a z tohoto důvodu začala být kapacita zdejší školy nevyhovující. V celé republice stavět sídliště (v Pardubicích Dukla, Slovany, Dašická ulice apod.). V obcích jako byly Dašice, nebylo možné prosadit výstavbu jakéhokoliv zařízení, nebyly peníze, nebyl stavební materiál, ten byl dodáván prioritně na výše uvedené stavby.
Některé třídy zdejší školy byly rozmístěny po celých Dašicích (hostinec U Slunce, hasičská zbrojnice, přísálí restaurace Radnice). Naděje na výstavbu nové školy nebyla, přednost mělo vše ostatní. Jednou z nabízených variant, jak tento problém vyřešit, byla i možnost v Dašicích školu úplně zrušit a děti vozit mimo (Pardubice, Roveň, Holice).

Představitelé Dašic přišli na to, že by se za určitých podmínek mohlo podařit přece jen novou školu postavit. Tou podmínkou by byl název, kterým by byla nová škola označena. Tím bylo jméno dašického rodáka Josefa Hybeše. V tomto duchu tedy začali výstavbu školy prosazovat. Jednou z prvních podmínek, která přímo souvisela s touto výstavbou, bylo vybudování sochy Josefa Hybeše, což se také stalo. Takto se podařilo vybudovat novou školu. Stejným způsobem pak došlo k výstavbě mateřské školy.

Upozorňuji, že Josef Hybeš nebyl zakládající člen KSČ. Po roce 1989 bylo jednou z prvních starostí, zrušit tento název.“

Za půl století života se v této škole vystřídaly tisíce dětí. Bývalí žáci této školy se i po mnoha letech stále rádi do naší školy vracejí a na třídních srazech s dojetím navštěvují „své třídy“.

Padesátiletá školní dáma je sice již v letech, ale přejme jí, aby se „dožila“ alespoň ještě jednou takovéto padesátky!

Vladimír Stibor

Zveřejněno s laskavým svolením pana Stibora

 


3 komentáře k “50 let od otevření zdejší Základní školy”

  1. Pavel Ďurišík napsal:

    Výborný článek Vláďo. Děkuji za připomínku. O výročí jsem nevěděl. V našich zeměpisných šířkách je v módě měnit historii podle momentální politické situace. Josef Hybeš je jednou z největších postav Sociální demokracie a byl i prvním levicovým senátorem. Ve Vídni jsou vedle sebe ulice pojmenované po starostovi z doby, kdy bylo Rakousko součástí Velkoněmecké říša a starosty z pozdější doby, jenž byl členem levice.

  2. Alexandra W. napsal:

    Článek ve mně vzbudil téměř nostalgii, oživil vzpomínky a s nechutí jsem si připustila, jak léta běží. Jako žáci 8.třídy jsme chodili pomáhat školu uklízet, aby bylo všechno čisté pro nové zahájení školního roku. Pomáhali jsme také se stěhováním a všichni jsme se těšili, že si ještě alespoň jeden rok užijeme v nových, krásných prostorách.
    Stará škola byla už spíše jako „tajemný hrad v Karpatech“, v patře se hýbaly podlahy při chůzi,o záchodech raději nemluvit, to bylo něco příšerného a když se topilo, školník musel běhat po třídách a topit v kamnech, celá škola byla cítit zatuchlostí, no jak říkám, barák hrůzy.
    A jelikož již 40 let jsme mimo svou rodnou obec a ráda bych viděla tu naši školičku, prosím, nebyla by možnost na tyto stránky dát nějakou fotku, aby i odstěhovalci,kteří nemají možnost se do svého rodného města podívat, se mohli pokochat pohledem a zavzpomínat?
    Děkuji. A.W.

 

Vložit příspěvek