Výroba, opravy a repase nákladních vagónů. Strojírenská výroba se zaměřením na železnici. Obchodní činnost v oblasti strojírenské výroby.

 
Koralkykomponenty.cz - internetový obchod s korálky - materiál pro výrobu originálních šperků. Korálky, náušnicové háčky, řetízky, zapínání, ketlovací jehly a nýty, rokajl a další.
 

Jak to bylo s kpt. Kubizňákem  -  4. 6. 2012

Nejnovější článek Ing. Aleny Janákové měl jistě za účel dloubnout pořádně pod žebra a vyvolat nějakou reakci. Původně jsem tedy nechtěl reagovat, leč bohužel musím. Ještě jako student jsem se před rokem 1989 zajímal ( a dodnes se zajímám) o historii WWII, zejména pak o naše jednotky v zahraničí. V té době se stejně jako například Foglarovky, tak i knihy s touto tématikou velice těžko sháněly. Přesto se mi podařilo několik z nich získat. V jedné z nich - Zlomená křídla od Eduarda Čejky - jsem se dočetl o jakémsi panu Kubizňákovi, který měl pocházet z Dašic. Ptal jsem se rodičů, i prarodičů, ale nikdo o něm nic nevěděl. Později jsem získal další knihy a publikace, kde byl pan Kubizňák zmíněn. Později jsem na základě těchto knih a různých informací od spoluobčanů napsal článek Nebeský jezdec z Dašic, který vyšel v Ozvěnách. Tento článek byl v upravené formě publikován i v Pardubických novinách. Důvodem, proč jsem tento článek napsal bylo, že jsem se snažil napravit křivdu, která zde vůči osobě kpt.Kubizňáka byla. Myslel jsem, že tehdejší vedení města učiní nějaké kroky. Buď zřídí pietní místo, nebo pojmenuje ulici po tomto hrdinovi.  Nestalo se tak. Když jsem byl zvolen do vedení města v tomto volebním období, stanovil jsem si několik priorit, které chci v jeho průběhu splnit. Protože náprava křivdy vůči kpt. Kubizňákovi byla jednou z nich, požádal jsem radu o zřízení pietního místa. S laskavým souklasem rady bylo tedy toto místo zřízeno a při příležitosti oslavy osvobození naší vlasti 5.5.2012 i odhaleno. Smyslem pietní akce 5.5. bylo připomenutí lidských obětí a projevení hluboké úcty ke všem, kteří i za cenu vlastního života pomohli nám všem ke svobodě. Osudy pilota Koukala, stejně jako osud mjr. Františka Truhláře viz. http://www.valka.cz/clanek_11820.html a dalších jsou mi z literatury poměrně dobře známy. Nemyslím si však, že je nezbytně nutné servilně pořádat pompézní akce člověku, na nějž jsme téměř všichni zapomněli. Dokonce jsem přesvědčen, že bychom byli osočováni ze zviditelňování se na úkor obětí fašizmu. Já osobně považuji takové chování za  hyenismus. Je velký rozíl mezi připomenutím stého výročí narození a odhalení pomníku. Ne vše se samozřejmě povedlo. To že se položily věnce a květiny pouze k desce bratra Kaňky a kpt. Kubizňáka považuji za chybu, kterou již příště jistě neuděláme. Bylo mi také líto žáků ZŠ, kteří recitovali u památníku báseň. Skutečně jejich snažení téměř zaniklo v hluku vozidel projíždějících kolem. Já jsem odsobně nabízel ředitelce Mgr. Ladě Morávkové, že poskytneme žákům mikrofon. Má nabídka byla s díky odmítnuta s tím, že žáci nechtějí do mikrofonu mluvit. Kdo nikdy nezkusil hovořit před veřejností, těžko pochopí. Já to ale chápu velice dobře, protože jsem to již několikrát zažil. Myslím, že se ale všichni zúčastnění zachovali slušně, nikdo recitaci nepřerušoval a pokládání věnců proběhlo až po jejím ukončení. Na závěr bych na těchto stránkách chtěl vyjádřit hluboký údiv nad chováním Ing. Janákové. Ať udělá současné vedení cokoli, vždycky je to špatně. Také nechápu, jak zde může v uvedených souvislostech skloňovat jméno člověka, o němž před půl rokem nevěděla vůbec nic.

 


2 komentáře k “Jak to bylo s kpt. Kubizňákem”

  1. Alena Janáková napsal:

    Vážený pane radní Pavle Ďurišíku!
    Jsem ráda, že jste se zamyslel nad mým článkem a kupodivu i s některými částmi, určitě nerad, souhlasil. Když vezmeme v potaz, jak často a jak ostře spolu nesouhlasíme, je to div.

    O křivdě vůči osobě pana Kubizňáka není spor. I já se v článku ptám, co s tím uděláme dále. Jenom nechápu, když to byla Vaše priorita od nástupu mezi zastupitele (volby byly v říjnu 2010) a radní města Dašice, proč jste nevyužil loňského stého výročí narození k realizaci nápravy.

    Mimochodem, o víkendu proběhlá Aviatická pouť v Pardubicích připomněla památku letců Františka Fajtla a Josefa Koukala (z malých Jenišovic!) slavnostní ceremonií a ukázkou letounu Spitfire, na kterém oba létali. Já vím, sté výročí narození měli letos, pan Antonín Kubizňák vloni…

 

Vložit příspěvek