Výroba, opravy a repase nákladních vagónů. Strojírenská výroba se zaměřením na železnici. Obchodní činnost v oblasti strojírenské výroby.

 
Koralkykomponenty.cz - internetový obchod s korálky - materiál pro výrobu originálních šperků. Korálky, náušnicové háčky, řetízky, zapínání, ketlovací jehly a nýty, rokajl a další.
 

Za co dostala ZŠ Dašice ocenění?  -  19. 2. 2012

V druhé polovině ledna 2012 se v tisku Pardubického kraje objevily články informující o tom, jak zástupci dašické školy přebírají ocenění za nejlepší výsledek v kraji. Tam uvedené informace bych chtěla zasadit do kontextu.

O co šlo? Je to delší příběh.
Když jsem před pěti lety objevila, že firma Elektrowin, a.s. vyhlásila celostátní soutěž pro školy „Ukliďme si svět!“ , zaradovala jsem se. Šlo o sběr elektrospotřebičů, což v té době nedělala ani obec Dašice, ani žádná její složka a ani se o tom celkově mnoho nevědělo. Přínos spočívá především v recyklaci, která vytěží druhotné suroviny způsobem, který nezatíží životní prostředí a ten je třeba propagovat.

Přesvědčila jsem ředitele školy a přihlásili jsme se. Šlo o první ročník, všechno se teprve rozbíhalo. Byl nám přivezen velký drátěný koš, kam děti i občané informovaní z Dašických ozvěn odevzdávali drobné vyřazené elektrospotřebiče. V prvním ročníku jsme v přepočtu sebrali asi čtvrt kila na žáka, nebyl tam žádný velký spotřebič.

V druhém ročníku na jaře jsme se do toho pořádně pustili. V rámci informační kampaně jsme vytvořili leták, který děti roznášely po domech a zjišťovaly, kde by nějaké elektrospotřebiče k odevzdání pro školní prospěch byly. Jistě si to pamatujete. Pro dašické to bylo spojeno i s roznášením dotazníku, který jsme se zpracovatelkou Strategického plánu Dašic paní Korejtkovou vytvořily, aby se získalo maximum informací přímo od obyvatel, jak by si život v Dašicích představovali.

Děti shromáždily listiny, tehdejší starosta Racek uvolnil Avii s kontejnerem a já s řidičem, panem Jirmanem, jsme sváželi elektrospotřebiče do bývalé sběrny za samoobsluhou. V několika termínech byla sběrna otevřena a občané při jarním úklidu „vysvobozovali“ i léta založené elektrospotřebiče, které nám dováželi. Mnozí si pochvalovali, že nemusí nikam daleko jezdit a škola z toho haraburdí ještě bude mít užitek.

Nashromáždili jsme obrovské množství, tehdy hala nestačila a měli jsme naplněný i dvůr. Není divu, že jsme byli pozváni na slavnostní vyhlášení do Kongresového centra v Praze. K obrovské radosti jsme zjistili, že jsme druzí v ČR za výkon 11 870 kg! Jak hodně narostla hrdost žáků, že něco velkého dokážou! A jak pyšná jsem na ně byla! A stále jsem!

Proč jsme se snažili? Protože za každý odevzdaný velký spotřebič (pračka, lednice, mrazák, mikrovlnka, sporák…) si škola mohla posléze vyfakturovat 150 Kč. Za drobné spotřebiče shromážděné do velkého vaku také 150 Kč. Chtěli jsme škole vydělat peníze a dokázali jsme to! Chtěla jsem, aby mohly být děti zažít pcoti hrdosti nad tím, co dokázaly – a to taky vyšlo!

Když příběh zkrátím, ve třetím ročníku jsme byli třetí a vloni, to jsme chtěli vyhrát. Měli jsme sehraný, ochotný a zkušený sběračský tým, osvědčené know – how (jak na to) … Obešli jsme se bez větší pomoci z obce a když nám neuvolnili na jaře halu, kterou předali hasičům, dokázala jsem se domluvit s panem Torhanem jen pár metrů vedle. A sbíralo se dál.

Přes vychytané mouchy jsme měli smůlu. Nebylo dost času a chyběla chuť ze strany vedení školy. Během vrcholení jarních sběrů v druhém a třetím ročníku byl ředitel školy Mgr. Lohynský v lázních. Vloni byl od 15.2. nemocen a z domova školu řídil. Nastaly hororové chvilky, kdy v pátek ráno ředitel přes zástupkyni zakázal sobotní sběr. Ještě během pátku byl zákaz odvolán, protože deváťáci s osmáky napsali a hromadně podepsali protest. Nechtěli se smířit s nesmyslným zákazem a tvrzením, že škola žádné peníze nepotřebuje a nechce!

A Vy jste ve výpovědi (o její platnosti ještě bude rozhodovat soud) a snažíte se dosáhnout co nejlepších výsledků pro subjekt, který s Vámi spolupracovat nechce… Absurdní situace. Je v podstatě zázrak, že bylo dosaženo takového výsledku. A to třetí ročník po sobě.

Během několika let setkávání se s obdobně zapálenou kolegyní z Červené Vody jsme vedly hovor s ředitelem firmy Elektrowin, a.s. ing. Tvrzníkem, co je třeba z našeho pohledu řešit, aby se ještě zlepšovaly výsledky ČR ve sběru elektrospotřebičů. Ač špičkový manažer, se zájmem a účastí si vyslechne názor druhých. Každým rokem nám upřímně gratuloval k tomu, jak jsme dokázaly děti vybudit k aktivitě a tak nečekaně hodnotným výsledkům. Dobře se to poslouchalo. Koneckonců, ocenění od znalce potěší dvojnásob.

Tato kolegyně mi poslala ukázku z tiskovky, kam šly dašické děti s panem učitelem přebírat ocenění za to, co dosáhli (skoro výhradně) loňští deváťáci. Když jsem viděla sestavu osmáků, kteří si šli pro ocenění, ač vloni nehnuli pro sběr elektra prstem, byla jsem na rozpacích. Reakce těch, kteří se skutečně o ten výsledek zasloužili, mne přesvědčily o tom, že je konečně třeba o problému hovořit veřejně.

Jaký problém? Ti, kteří se lopotili a škole dosáhli výsledky, za svou práci nebyli školou ani jinak, třeba prostřenictvím dašického zřizovatele, oceněni. A to mi vadí.

Pozoruhodného výsledku škola dosáhla třetí ročník po sobě. Zdá se, že každoroční získávání desetitisícových příjmů pro školu je samozřejmostí, která jde sama a diplomy z čelných míst v ČR se tu získávají každý den. Nebyla tu vůle dotyčné „pachatele“ ocenit.
Když se před pár lety stali 2 mladí hasiči mistry republiky, byli pozváni na radnici a byl jim předán věcný dar. Když jste „na bedně“ tři roky po sobě a škole vyděláte skoro 200 tisíc, nemluvíc o přínosu pro obec za to, že za takto odvezený elektroodpad nemusela nic platit, nestojíte nikomu za slovo. Tak to prostě v Dašicích je!

Na konci školního roku bylo jasné, že není možné, abychom našli společný jazyk se „starým“ vedením školy na tom, že je třeba ohodnotit ty, co pracovali a motivovat je i ty mladší. Počkala jsem a požádala novou ředitelku o nápravu vzniklé situace. Ta však nemůže již bývalé žáky ze zdrojů školy ocenit. Musela by požádat o spolupráci obec. Kde je vůle, je i cesta…. Tady vůle zatím chyběla.
To, co se nakonec stalo, nepovažuju vůbec za šťastné. Zvolený způsob zraňuje to ty, co se vypjali k výkonu. A za ně sklízí slávu někdo jiný. A bohužel, naprosto nevýchovně, zrovna ten, co pro zisk přebírané trofeje vůbec nic neudělal.

Co je špatně? Ony si děti o tom povídají. Některé vidí už samy, že něco v pořádku není. Jiné si toho nevšimnou. Další ano, ale pominou to. Získávají sice realistické, ale podle
mne nevhodné, nešťastné návyky. Ocituji pár z objevivších se otázek: Proč neodjelo pro ocenění více těch, kteří skutečně se sběrem elektra vloni měli něco společného? Proč není na stránkách školy jediná zmínka o tak velkých úspěších v minulých letech? Těch úspěchů přece dosáhly děti, i když je někdo musel „zbláznit“ a investovat svůj čas a um.

Poprvé bylo vyhlášeno krajské kolo i v Pardubickém kraji v rámci toho loňského, 4. ročníku soutěže „Ukliďme si svět!“ s cenou za první místo 10 000 Kč. Že tu částku škola dostane, se ví od celorepublikového vyhlášení (tentokrát ne v Praze, ale v Šiklově mlýně).

Dala jsem si tu práci a prohledala jsem stránky školy. Nenašla jsem ani zmínku o minulých úspěších, natož o tom posledním. Ve výročních zprávách tam informace z mých podkladů byly (do 2009-10). Ve zpracování školního roku 2010-11 tam není ani zmínka! Ale já jsem ten podklad ještě před odchodem udělala a 2.5. vedení odevzdala! Považuji za ostudné ignorovat 2x druhé a jednou třetí místo v celorepublikovém srovnání! Důvod, který k tomu vedení vedl, se netýká těch dětí, které se na úspěších podílely!!!

A nakonec ještě dvě citace od skutečných sběračů: „… asi nejsmutnější na tom je, že se zase oceňujou ti, co s tím neměli moc společného….“
„Já to četl v novinách a byl jsem z toho znechucenej. Že je někdo ohodnocen za to, čeho se ani trochu neúčastnil a spíše bojkotoval naše sbírání…, Pochopil bych, kdyby pro cenu jela devítka, ta přece jenom něco udělala, ale že osmička, to tedy nechápu… .. Chápu, že na nás zapomenou, ale ….?“

Ing. Alena Janáková, do dubna 2011 učitelka ZŠ Dašice

 


 

Vložit příspěvek