Výroba, opravy a repase nákladních vagónů. Strojírenská výroba se zaměřením na železnici. Obchodní činnost v oblasti strojírenské výroby.

 
Koralkykomponenty.cz - internetový obchod s korálky - materiál pro výrobu originálních šperků. Korálky, náušnicové háčky, řetízky, zapínání, ketlovací jehly a nýty, rokajl a další.
 

Chcípl v Dašicích pes?  -  21. 8. 2010

Obyčejný srpnový den v Dašicích, aneb pátrání po chcíplém psu!

Před časem jsem při jedné debatě zaslechl, že v Dašicích „chcípnul pes“! Poněvadž mě, postaršího dašického patriota, citelně se tato nepříjemná informace dotkla, vydal jsem se tedy uprostřed všedního srpnového dne, toho „chcíplého psa“ hledat.

Nenašel jsem žádnou psí „chcíplotinu“ a kupodivu, ani jsem nepotkal psíka živého. Překvapil mě však čilý stavební ruch okolo místního pivovaru, kde probíhají dokončovací práce před zářijovým otevřením Pivovarské hospody. Poněvadž jsem měl možnost již předčasem nakouknout do zákulisí tohoto „pivovarského znovuzrození“, mohu jen potvrdit, že nejenom gurmáni, ale i obdivovatelé historických staveb a stylového prostředí, mají se bez nadsázky nač těšit!

V Hrdličkově ulici právě probíhaly stavební práce na rekonstrukci „opatrovny, či spíše, jak se dříve běžně říkalo, loutkového divadla“. Nový, reprezentativní sál, s takovouto „akorátní“ kapacitou, takový již léta našemu městu chybí jako sůl! Vždyť jsme si my dašičtí měšťané ani nemohli k nám pozvat žádné umělce, či zajímavé osobnosti. Nebyly besedy, ani jiné kulturní a umělecké pořady. Pochopitelně, dlouhá léta jsme neměli kam a kde!

V Havlíčkově ulici a na náměstí T. G. Masaryka, setkal jsem se zedníky, klempíři i štukatéry! Desítky let ošumělý kabát domu čp. 98, nechal vlastník domu pan Vu Son vysvléknout a konečně tuto dominantu našeho náměstí obléká do „nového pláště se staletou patinou“!

My, kteří jsme v Dašicích vyrostli a máme toto město rádi, velmi pozitivně vnímáme všechny události, které ve městě probíhají. Snažíme se mít kladné myšlení a v této souvislosti na dění okolo nás i pozitivní pohled! Na své spoluobčany neškaredíme a hlavně, nejsme skeptičtí až „zapšklí“!

Činorodou stavební činností v Dašicích jsem byl mile potěšen a hlavně jsem byl rád, že jsem nemusel pro chcíplého psa volat kafilerku. Raději nabízím čtenářům pár fotek z tohoto obyčejného srpnového všedního dne v Dašicích.

Vladimír Stibor – dašický patriot

 


3 komentáře k “Chcípl v Dašicích pes?”

  1. Alena Janáková napsal:

    Pane kolego Stibore, napsal jste vtipný článek, gratuluju.
    Zlehčil jste tam větu „Chcíp tu pes“. Tahle věta je tu pro mladou generaci klíčová. Velký podíl mládeže a až překvapivě často i žáci základní školy mluví o tom, jak se nemůžou dočkat, až odtud vypadnou, protože …..
    Mladí nevyznávají naše priority. Není pro ně rozhodující, že tu nakoupíte i v neděli a že je zde lékař, dětský lékař i zubař. Že tu funguje pošta. Že odtud je celkem slušné spojení s Pardubicemi (až na ty víkendy!). Že je tu rovina a relativně klidno (až na tu dopravu) a mohou pobývat na zahrádkách (většinou). Že tu bydleli jejich předci (nejspíš). Že…
    Jejich priority jsou jiné a je třeba jim naslouchat, oni jsou či mohou být budoucností Dašic. Až budete zase hledat chcíplého psa, vezměte s sebou mládež.

  2. 突然変異体 napsal:

    Ono když se poslední dobou řekne v Dašicích že tu „Chcípnul pes“ tak to neznamená infrastrukturu ale mluví se o občanech Dašic…Já sám to začínám poznávat více a více že (jak zmínila paní Janáková) se mění mládež…Není to tím že by měli rozdílné priority, ale je to tím že nemají směr, nemají zásady, nejde jim o nic, jim je jedno co bude zítra a těchto mladých lidí je tu jen víc a víc….Stačí se projít trasou od samoobsluhy přes náměstí na ostrov….Až to zmizí a lidi zde budou chtít něco dělat pak ten pes možná vstane z mrtvých… Já s tím nic neudělám nemam ani pravomoc ani prostředky, takže Na shledanou
    Váš milí ドクター

  3. moole napsal:

    Neznám ani pana Dzhuhana ani pana Vu Son osobně, ale bojím se, že to není Dašický patriotismus, kvůli kterému krášlí Dašice. Není trochu alarmující, že ti nejschopnější Dašičtí nemají s kořeny Dašic vůbec nic společného, ba dokonce (nejspíš) ani s kořeny České Republiky? Neodejdou stejně rychle, jako přišli a nevezmou si s sebou víc, než přinesli? Je pak tedy ta radost z rozkvětu na místě? A pokud, neměli bychom spíš skromně děkovat a hledat, v čem my, Dašičtí, děláme chybu, než se holedbat, jací že jsme v Dašicích kádři? Pokud by to totiž tak někdy dopadlo, rozhodně to nelze mít za zlé jim.

    Zcela souhlasím s tím, že je potřeba dát více prostoru mladým. Zní to možná blbě, ale životní zkušenosti jsou brzdou rozvoje. Mladá generace ještě nestihla ztratit zábrany a fantazii, rychleji se přizpůsobí změnám a nebojí se chyb. To nutně neznamená zvát osmáky na schůze zastupitelstva, ale třeba nějaký stučný dotazník, který na první pohled s řízením města a komunální politikou nemusí mít nic společného. Skupina Dašičáků na facebooku – to byste se dozvěděli věcí! Dění z úřadu na twitteru! (víme, co to je? 🙂 I PS má svůj twitter, a co má followerů!

 

Vložit příspěvek

*