Výroba, opravy a repase nákladních vagónů. Strojírenská výroba se zaměřením na železnici. Obchodní činnost v oblasti strojírenské výroby.

 
Koralkykomponenty.cz - internetový obchod s korálky - materiál pro výrobu originálních šperků. Korálky, náušnicové háčky, řetízky, zapínání, ketlovací jehly a nýty, rokajl a další.
 

„Chcíp tu pes?“  -  5. 10. 2008

"Dačice?"
"Ne , Dašice ! "
"Jo to je ta vesnička u Pardubic, jednou jsem tam projížděl do Holic, mrazírny, jasně. "
"Ne vesnička ! Město!"
Tak takto často začíná můj rozhovor, když oznamuji, kam jsem se před 4 lety nastěhoval.
A nemohu se divit. Pan Pavel Ďurišík se již zmínil o letošním posvícení a zavzpomínal , jak to tu vypadalo před 25 lety . To já nemohu posoudit , ale vím jak to tu vypadalo před 4 lety a jak to vypadá dnes.
Před 4 lety , vlastně již před 6 lety, jsem prvně navštívil posvícenské radovánky a měl jsem z nich velmi blahodárný pocit. Cítil jsem , že město , kde chci žít se svoji rodinou a rodinu zde dále ještě rozšířit, je městem , kde lidé mají k sobě blízko, kde humor a zábava vévodí zdejšímu dění a kde představitelé města mají ke svým voličům tak blízko , jak jen to možné je . Žil jsem celý život ve městě , kde je život anonymní a pro mě kapánek suchý, a tak jsem doslova zahořel ke zdejší atmosféře.
Před 4 lety jsem se s rodinou přistěhoval a začal tady žít, seznamoval jsem se s okolím , poznal tady pár báječných lidí , taky pár nepříjemných a mně nesympatických , ale tak to v životě je a je to normální . Nebyli jsme sami, kteří se do Dašic přistěhovali , bylo nás asi 20 rodin, první problémy s bydlením jsme postupně vyřešili a bylo nám poměrně dobře .
A ejhle nyní, tedy čtvrtý rok života zde, již páta rodina utíká z Dašic. Důvod?  "Ale , tady chcíp pes".
Asi na tom něco bude.
Jak bych chtěl vidět Dašice ? Alespoň s takovým kreditem jako před 4 lety. Samozřejmě , že čím déle tu žiju , moje nároky na život zde stoupají a už se nespokojím jen s jednou návštěvou posvícení . Čím déle tu žiju , zjišťuji , že lidé k sobě moc blízko nemají a zastupitelé se tak trochu starají jen o sebe. Co se tu vlastně změnilo? Nic! A nebo přece něco?
Ve školce zestárly hračky o další 4 roky, rozbité se vyřadily .V parku se vybudoval chodník , ale úprava je stále ostudná . Popelnice se stále vyvážeji po 14 dnech a sběrný dvůr převážně nefunguje. Narodilo se tu v mém okolí několik krásných dítěk, ale rodiny i s nimi se rozhodují odejít z Dašic. V Dašicíc se přesto možná navýšil počet obyvatelstva, ale jistě ne česky hovořícího. Hasičská skupina získala kredit poloprofesionální skupiny - "hurá" , že by přece něco, co má smysl? Zatím ale město svou nečinností tento úspěch spíše podráží.
A co na městě - za dva roky se odvolal a zase zvolil starosta , místostarosta dosud není a když se nezmění přístup zastupitelů ani nebude .
Tak co ?. Pokládám si otázku , "Chcíp tu pes?"
Nevím , ale jistě k tomu nemá daleko .
Odejdou z Dašic další schopní a vzdělaní lidé ?
Doufám, že neodejdou.
Dočkají se Dašice někdy kreditu města , nebo jen kreditu mnohonárodnostní vsi?
Doufám, že dočkají.

 


 

Vložit příspěvek